Poslední rok v československém Bruntálu 4

JUDr. Jan Brothánek

S.O.S.

Již od voleb do Národního shromáždění v květnu 1935, při nichž strana SdP dosáhla nesporného úspěchu, … jest zřejmo, že spolupráce s touto stranou bude v československém státě nemožnou. Strana SdP, která po svém založení v říjnu 1933 a ještě v roce 1934 stála dle četných prohlášení jejich představitelů na půdě republiky a chtěla své požadavky dosáhnout cestou legální a v rámci československého státu, přechází teď ve zřejmou iloyalitu a opozici vůči československému státu, pokukuje za hranice k německému sousedovi, přijímá nejen nacistické metody, nýbrž i direktivy od něho, zavádí tyto u svého členstva, jehož organizaci a disciplínu utužuje, a tajně podporuje a živí ve svém středu iridentu. Dostává pod svůj vliv i německé nacionální spolky …

Naše vláda pozdě vidí, že jí z přílišné její benevolence vyrůstá v SdP hnutí, přesahující obvyklé rámce politické strany … Vládním nařízením ze dne 23. října 1936 č. 270 … dává se pak podklad ku zřizování a organizování tzv. praporů stráže obrany státu (prapor SOS) v ČSR, a sice vždy v sídle určitých okresních úřadů, kteréž se stávají tím hlavními úřady pro agendu SOS. V praporech SOS, jejichž obvod přesahoval území politického okresu, byly zastoupeny hlavně tyto prvky: finanční stráž, četnictvo, příslušníci uniformovaného bezpečnostního sboru státní policie a tzv. vojenské posily, tj. vojenští záložníci, kteří byli pro tento účel vojenskými úřady uvolněni. …

Prapory SOS vykonávaly v míru hlavně službu zpravodajskou v pohraničí, střežily státní hranice a různá důležitá zařízení neb objekty v pohraničí zřízené na základě zákona o obraně státu. … Jsou to naši novodobí Psohlavci a svojí statečností, odvážností i vytrvalostí jim nijak nezadají. …

Celý prapor SOS Bruntál byl služebně podřízen hlavnímu okresnímu hejtmanovi v Bruntále, kterým byl Jan Brothánek, rada politické správy a okresní hejtman a později exponovaný úředník velitelství tohoto praporu. …

Dne 21. května 1938 nařízena v důsledku napjaté zahraniční i vnitřní politické situace pohotovost celého praporu SOS Bruntál a svolány i vojenské posily. V mnoha družstvech a četách byl prapor SOS Bruntál již za několik málo hodin po nařízené pohotovosti rozestavěn a rozset po celém krnovském pohraničí … až po Skrochovice u Opavy, kdež navazoval na prapor SOS Moravská Ostrava, aby bedlivě střežil státní hranici, zachytil první nápor nepřátelských oddílů a zadržoval a znesnadňoval jejich pronikání do československého vnitrozemí. …

Byli takřka všude a věděli vše, co se děje na druhé straně. Lidé otužilí povětrnostní nepřízní, ocelových nervů, lidé dobří, kamarádští, nadšení a připravení splniti svoje těžké povinnosti až do úplného sebeobětování. I tuto oběť museli tito hraničáři podstoupiti! Jím nutno hlavně děkovati za to, že svojí statečností zabránili tomu, že ilegální ordnerské tlupy a oddíly sudetské legie nemohly v kritické době po 20. září 1938 obsaditi celé sudetoněmecké krnovské pohraničí. Zadrželi první těžký nápor těchto sudetských teroristických tlup a přinesli namnoze na oltář vlasti i tu největší oběť – svoje životy. Jim nutno děkovati i za to, že po deklaraci teritoriálních ústupků československou vládou mohla býti evakuace krnovského pohraničí a přilehlých okresů nerušeně provedena. … Nebýti Sosáků byly by naše národní ztráty ještě mnohem vyšší a nebylo by možno zachránit státu mnoho cenného materiálu a majetku. …

Při výkonu své těžké povinnosti ztratilo životy 5 příslušníků praporu SOS Bruntál. …Obklíčeno, zajato a do Německa odvlečeno bylo ordnerskými tlupami celkem 20 Sosáků. … Kéž tito mrtví Sosáci nepřinesli svoje životy na oltář vlasti nadarmo a jsou příkladem nezištného a svědomitého plnění povinností! Budiž čest jejich památce!

Další zostřený útisk SdP a počátek násilností

V červenci a v první polovici srpna 1938 … mohlo se nezasvěcenému pozorovateli zdáti, že strana SdP se již vzdala úplně veškeré činnosti a tlaku. Ale tím více se pracovalo a potají organizovalo mezi zasvěcenými a naprosto spolehlivými členy SdP. V této době zakládají se na mnoha místech tajné ordnerské organizace, tzv. „Freiwilliger Schutzdienst“ (zkráceně FS), mající navenek nevinný úkol pomáhati dobrovolně těm členům SdP, kteří upadli nezaviněně do nějaké tísně či nouze, např. při živelních pohromách. Její vlastní, skrytý účel byl však ten, aby ozbrojeným odporem a násilnými teroristickými činy znepokojovaly orgány státní moci, bezpečnostní úřady i vojsko, spolupracovaly tím ruku v ruce s útvary sudetské legie, o jejíž existenci v Německu začaly k nám již pronikat pověsti, a aby tím napomáhaly straně SdP k dosažení mocenského postavení v sudetském území a k urychlení „Anschlussu“ Sudetska k Německu. Jsou to jakési sudetské oddíly SS a SA. Dochází hlášení, že podobné tajné organizace FS v rámci strany SdP byly utvořeny již v Bruntále, Vrbně, Andělské Hoře a i jinde. Bezpečnostní úřady činí o tom hlášení nadřízeným úřadům, mohou se tu však omeziti pouze na sledování činnosti těchto tajných organizací FS, neb jejich existence byla vlastně legální a vládou trpěna. Tyto organizace byly rozpuštěny teprve dne 23. září 1938, když vláda generála Syrového vystřídala Hodžovu vládu, tudíž v době, kdy FS ponejvíce již splnily svoje určení.

Ve druhé polovici srpna 1938 zahajuje strana SdP v Bruntále opět zvýšenou organizační a agitační činnost, pořádá v četných obcích agitační sudetské dožínkové slavnosti a zostřuje tlak na Čechy a německé demokraty, který vyvrcholuje na některých místech i v násilnosti.

Dochází ke srocení henleinovských Němců a k inzultování pětičlenné české společnosti z Bruntálu v městě Budišově nad Budišovkou, protože se opovážila v jednom tamním hostinci zazpívati v neděli odpoledne několik českých písní. … Jen s velkou námahou a za intervence četnictva z Budišova nad Budišovkou byla tato společnost z rukou fanatických henleinovců vysvobozena a mohla se vrátit bez úhony do Bruntálu. Tento případ byl pak předmětem dlouhého vyšetřování úřadů.

V Nových Heřminovech vyprovokovali ordneři SdP při taneční návštěvě dožínkové srážky s vojáky tamního strážního oddílu, které nechtěli na zábavu vpustiti.Při srážce padlo několik výstřelů, aniž však byl někdo zraněn. Vyšetřováním tohoto případu nebylo zjištěno, kdo střílel. … Vojáci však měli při sobě jen zbraně poboční a nikoliv střelné!

V Lískovci nad Moravicí přichází večer dva tamní rozjaření mladiství ordneři do místního hostince, kde se nalézala právě u jednoho stolu společnost německých sociálních demokratů s předákem místní organizace této strany nenáviděným Scholzem. Ordnéři přistoupí k jejich stolu a zdraví je provokativně po hitlerovsku. Poněvadž si jich německá sociálně demokratická společnost nevšímá, vrhnou se zcela bez příčiny na Scholzeho, vyprovokují s ním incident, táhnou ho doprostřed sálu od stolu, povalí ho na zem a vráží nůž do prsou. Velmi těžce zraněný Scholz poležel si dlouho v nemocnici ve Dvorcích, než se aspoň trochu zotavil.

Oba pachatelé byli zjištěni a zatčeni. Dvakráte uprchli eskortujícím četníkům z četnické stanice v Lískovci nad Moravicí, a sice veliteli četnické stanice vrchnímu strážmistrovi Kratochvílovi a štábnímu strážmistrovi Kolaříkovi. Podruhé uprchli za velmi záhadných okolností a nebyli již dopadeni, ač je marně hledalo četnictvo celého četnického pohotovostního oddílu z Bruntálu a z okolních četnických stanic.

Asi za týden poslali pohlednici z Hlubčic. Utekli do Německa a unikli tak úplně spravedlnosti. Patrně obdrželi nyní též záslužnou sudetskou medaili, ježto se tak úspěšně zasloužili o sudetskou věc. …

Podobný případ bruntálského zákeřného přepadení a zranění německého sociálního demokrata rozvášněnými henleinovci stal se v obci Michnově v sobotu 10. září 1938 po pohřbu henleinovce a sebevraha Knolla v Krnově. Účast henleinovcůz blízkého i dalekého okolí na tomto pohřbu byla opravdu obrovská a impozantní. Byla to sudetská oslava krnovského henleinovce, který se naráz stal sudetským mučedníkem. I jeho sebevraždy bylo stranou SdP agitačně využito! Celé kolony motorových vozidel svážely v sobotu od rána ze všech stran do Krnova sudetské smuteční hosty. Celé výpravy sudetoněmců putovaly ten den pěšky do Krnova vzdáti poslední poctu mrtvému kamarádu a vyslechnouti si štvavé řeči smutečních řečníků… Když účastníci pohřbu z obce Michnova se vrátili večer opět do Michnova, spatřili státi před jedním domem dva německé sociální demokraty, kteří mlčky přihlíželi na účastníky pohřbu, procházející Lichnovem. Lichnovští henleinovci, když je spatřili, vyrazili ihned a bez příčiny proti nim. Němečtí sociální demokraté tušili již, že jim chtějí ublížit. Dali se na útěk, ale pouze jednomu z nich se podařilo utéci. Druhého dostihli, udeřili ho ze zadu nějakým tvrdým předmětem do hlavy a těžce zranili. Pak ho bezvědomého vhodili do blízkého řečiště místního potoka, šlapali po něm a strkali hlavu pod vodu. Když se domnívali, že má dosti, odešli od něho.

Jeho šťastnější soudruh, kterému se podařilo uprchnouti, přivolal ostatní občany, kteří zraněného nalezli v hlubokém bezvědomí. Po lékařském ošetření v Michnově byl dopraven ihned do všeobecné nemocnice v Krnově, kdež se lékařům přece podařilo zachrániti mu život.

Při vyšetřování tohoto případu místním četnictvem i státní policií v Horním Benešově za vedení správce státní policejní expozitury dr. Nováčka došlo k zatčení skoro všech pachatelů. Tento samozřejmý zákrok zavdal však příčinu k velkému shluknutí místního obyvatelstva a k inzultování bezpečnostních orgánů. Možno děkovati pouze sebezapření a osvědčené disciplinovanosti bezpečnostních orgánů, že nedošlo tehdy v Michnově k dalšímu krveprolití, ježto hrozilo každým okamžikem nebezpečí, že ohrožovaní bezpečnostní orgánové budou donuceni k použití zbraně v sebeobraně. Když jsem o půlnoci přijel s bruntálským četnictvem a státní policií do Michnova, byla již kritická situace zažehnána. Celou noc se pak vyšetřovalo a vyslýchalo a v neděli ráno byli tři zatčení pachatelé již bez překážek ze strany obyvatelstva dopraveni ke krajskému soudu v Opavě.

Od této doby se situace na celém Bruntálsku den ze dne přiostřovala. Snad denně docházela hlášení o podobných incidentech, byť neměly tak tragických zakončení…

Těžko zachovati klid, když nám již hořela střecha nad hlavou! Všem bylo zřejmo, že Bezpečnostní orgánové nemohli rázně zakročovati, protože nesměli. Stále se nám ještě ze všech stran hlásalo, abychom zachovali klid a nenechali se vyprovokovati!se musí něco neočekávaného státi, že to takhle dále nejde a již nepůjde, že nemůžeme odbojné henleinovce, které jsem si svojí přílišnou blahovůlí vychovali v úhlavní nepřátelé a násilníky, přivést již k pořádku žádným našim klidem, který byl jimi vykládán spíše jako naše slabost, nýbrž jedině řízným a energickým vystoupením úřadů. ..

Jedinou omluvou snad je to, že jsme všichni i s našimi vedoucími politiky a státníky příliš lpěli na naší osvobozenecké tradici, na našich spojeneckých smlouvách a důvěřovali těm, kteří měli po několik desetiletí sympatie celého českého národa a naši bezmeznou a neotřesitelnou důvěru. ..

Byli jsme navenek hyperdemokratičtí a humánní, v zákulisí však čistokrevní byrokraté, lpějící na každé písmence. Byli jsme přepolitizováni. Za tuto klamnou naší demokracií a byrokracii politických stran postihla nás teď národní katastrofa. Nechť jest nám toto výstrahou pro budoucnost!